Naše další putování nás přivedlo nad Liberec do lesů hlubokých tak, že ani na houby tam nikdo nechodil. Lesy české republiky pořádaly osvětovou akci o životě v lese s ukázkami lesní techniky a možností sázení stromů. Jelikož všude býváme první, neuniklo nám krásné uvítání od trubačů ani pár více či méně zajímavých proslovů. A jelikož program začínal ukázkou kácení stromu a následným vytažením za pomoci techniky i koně, nenechali jsme si utéct ani to.

Po rychlé svačině a zahřátí jsme se vrhli na sázení stromů. Rozhodli jsme se, že na každém stanovišti zasadíme za každého člena jeden strom a začneme hromadným sázením už vzrostlého stromu. Nakonec jsme zjistili, že to také jediný strom, který si zasadíme, jelikož všude došly sazenice a volné místo na sázení. Doopravdy tam bylo tolik lidí a další ještě přicházeli, když my jsme už byli na cestě domů. Budiž nám útěchou, že strom jsme zasadili dobře s krásným výhledem do kraje. Snad se mu tam bude líbit a až pojedeme kolem, bude krásně růst.

A jelikož už nebylo co sázet, věnovali jsme se dalším aktivitám připraveným pro návštěvníky a prošli jsme si lesní školku, kde myslivec dětem vysvětlil, čím je daná barva paroží divoké zvěře a vyprávěl o zajímavých setkáním a problémech s přemnoženými invazními druhy zvěře.

Moc jsme toho nenachodili, moc jsme toho nenasázeli, ale i tak to nebyl zahozený den.